Březen 2014

Day 1 (20032014)

20. března 2014 v 17:50 | Effy
burning-down-the-skyline

Včera jsem si přečetla jeden úžasný článek, od Emily na blogu,a já jí tímto nehorázně děkuji. Po dlouhých 3,5 letech hubnucího a zase přibíracího kolotoče jsem se zamyslela proč to vůbec vzniklo a zda to má stále cenu. Mám na to vůbec ještě? Budu spokojenější až dosáhnu své váhy a cm? ANO!

Nejsem v ničem opravdu výjimečná, nejsem v ničem ani hodně dobrá. Buď jsem průměrná nebo podprůměrná. Ve škole v ničem nevynikám a sport žádný nedělám. Proto potřebuje být ta nejhubenější! Věřím, že mě budou mít raději jako hubenou, dlouhovlasou, křehkou... takovou jaká jsem byla jako malá. Měla jsem dlouhé vlasy, byla hubená a maličká. Každý mi říkal, jak jsem krásná. Od 3. třídy jsem začala přibírat a v 7. třídě jsem při výšce 150 cm měla 58 kilo. Byla jsem slušně oplácaná a všichni se mi smáli. Pak jsem z toho, ale jak se říká vyrostla a byla normální - průměrná. Na střední škole jsem začala hubnout. Celý prvák to bylo zdravé hubnutí, občas běh a pravidelná strava. V druháku jsem se začala nesnášet. Byl to impuls a ze dne na den jsem se změnila o 180 stupňů. Byla jsem křehoučká a hubená. Na výšku 172 jsem měla 47 kilo a měla kalhoty 25. Pak se mi ale přestalo dařit, nebyla jsem dost silná a jenom žrala. Všichni mi říkají, že jsem pořád štíhlá a nikdo z nich mi nevěří, že jsem byla jako mladší docela obtloustlá. Proč teda hubnu? Nebudu spokojená sama se sebou dokud nebudu hubená. A také je tady druhá věc. Pokud bych měla požadující míry, mohla bych být ve světě modelingu. V kouzelném světě hubených modelek a krásného oblečení, cestování a párty. Měla jsem již dvě příležitosti, ale pokaždé jsem musela odepsat, že bohužel nemám požadující míry přes boky. Nic jiného není problém.
Proto 20.3. 2014 začínám pro sebe opravdu něco zase pořádně dělat. Jak řekla Emily, je to naše rozhodnutí. Nemusím nic, jsem plnoletá a hlásím se na vysokou školu. I když se stále snažím být dítě, nejsem jim a sama budu rozhodovat co je pro mě dobré a co ne. A právě jsem se rozhodla!

Day 12032014

12. března 2014 v 22:12 | Effy
Likes | Tumblr

Často si představuju, jaké by to bylo, kdybych měla svou vysněnou váhu a postavu. Je to zvláštní, ale tak nějak počítám s tím, že budu vypadat i lépe v obličeji.
Je červen a sedím s Cass v jednom nejmenovaném městě na venkovní zahrádce jedné kavárny. Obě jsme krásně hubené. Ona má na sobě vínové šaty střihem do áčka, rozpuštěné tmavé vlasy a velké sluneční brýle. Já dlouhé černé šaty a velký černý klobouk. Černá mi dělá kontrast s bílou kůží a světlými vlasy, Cass zase ke krásn hnědým vlasům sedí vínová barva. Popíjíme cosmopolitan, sledujeme lidi, povídáme si o knihách a plánujeme léto. Vše je perfektní a v mém snu tak jednoduché....


Poslechněte si ji, protože je skvělá, je procítěná, pravdivá a hlavně proto, že we might be dead by tomorrow.

Day 06032014

6. března 2014 v 19:22 | Effy
Už fakt nejím. Slibuju! Kdybych nebyla tlustá kráva tak se mi teď mohl splnit jeden z mých snů!
acid fairies are infinite

Day 05032014

5. března 2014 v 9:29 | Effy
.K

Zájmy posledních dní?
Spát, jíst (hodně!), učit se (v tom bych měla naopak silně přidat), lékařská vyšetření, občas chodím do fitka (hahaha, tam nic nedělám a pak to ještě zajím) sezení na tumblr a čtení. Těším se na léto :) až si sednu do parku s knihou a budu se vyhřívat. To opravdu miluji. Taky si chci koupit velký černý klobouk a nosit ho ke svým dlouhým černým šatům (černá je nečekaně má oblíbená barva) Toto jsou teď jediné věci, které mě drží nad vodou. Mám pocit, že se mi vše hroutí. Nezvládám školu, hubnutí totálně ne a zdarví na tom také není nejlíp. Nejsem se sebou absolutně spokojená. Chci se zmněnit a to úplně. Nemyslím tím jenom hubnutí - ale to je samozřejmě první. Mám chuť si obarvit vlasy na tmavě hnědou i přes to, že bych v tom vypadala ještě mrtvěji než ve své přírodní, lehce nazrzlé blond. Chtěla bych septum i když vím, že by to naši nepřežili a mě nepustili k maturitě. Chci krátké mikádo i když chci mít co nejdelší vlasy. Chci teď strašně moc věcí, zároveň se bojím a vím, že se mi vše vymyká kontrole. Připadám si jak pomatenec (a tomu také odpovídá tento článek)